Botanický popis a pěstování:

Černý rybíz neboli meruzalka černá je beztrnný keř s velmi typickým, pronikavým aroma. Velké řapíkaté listy jsou tří až pětilaločné, s trojbokými úkrojky, dvakrát hrubě pilovitými a na rubu žlázovitě tečkovanými. Květenství je uspořádáno do řídkého nicího hroznu. Plodem jsou typické bobule, příjemné chuti, se zvláštním neopakovatelným aroma. Kvete obvykle na přelomu dubna a května.Černý rybíz je výhradně pěstovaná rostlina, u nás velmi rozšířená.

Sběr a používané části:

Drogou jsou plody, listy i kořen. Plody sbíráme úplně zralé, obyčejně v pozdějším létě, listy na jaře, zpravidla během květu rostliny, kořen na konci květu rostliny, tedy asi do konce června.

Způsob použití:

Plody podáváme přednostně čerstvé, případně z nich lisujeme šťávu, která se dá dobře konzervovat. List podáváme samostatně formou krátkodobě vařeného odvaru (asi 2 minuty) nebo formou nálevu. Osvědčila se i forma balzámu i homeopatického čaje podle Kloudy. Plody tvoří také vhodnou příměs do tzv. bylinkové krve pro podpůrnou léčbu při chorobách ledvin. Sušený plod je vhodné před použitím rozdrtit a podávat formou nálevu.

Zajímavosti:

Plod upřednostňujeme zejména v geriatrii jako obecně posilující prostředek. Stejné díly šťávy z černého rybízu, černého bezu a červené řepy aplikujeme jako tzv. bylinnou krev, která je vhodná při nádorových onemocněních a jako posilující, protizánětlivý a protibolestivý prostředek především v rekonvalescenci po těžkých operacích. Užívá se asi 250 až 500 ml denně.

„Informace v tomto odstavci převzaty z publikací: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin I. – VII díl.“