Botanický popis a pěstování:

Růže šípková je planý, bohatě větvený keř výšky až 2,5 metru. Má každoročně se obnovující prutové výhonky, lichozpeřené, palistnaté listy, složené z vejčitých, ostře pilovitých lístků. Vždy dva palisty vespod listu jsou celou délkou přirostlé k řapíku. Květy jsou bledě růžové, s pěti opadavými korunními plátky. Plodem jsou šípky, obsahující množství světle hnědých nažek. Kvete na přelomu června a července.Šípek je druh u nás hojně rozšířený na stráních, mezích, v křovinách, na okraji lesů, od nížiny až po okraj horského pásma, ale ojediněle se s ním můžeme setkat i v horách.

Sběr a používané části:

Drogou jsou nepravé plody - šípky, sbírané v době dokonalé zralosti, na přelomu září a října. Nejlépe je plody sušit při vyšších teplotách v rozmezí 60 až 80 °C. V každém případě je však ztráta vitamínu C značná. Byť použijeme jakýkoliv způsob sušení a jakoukoliv přípravu čaje, v šálku o obsahu 125 ml nebudeme mít více než 10 mg vitamínu C.

Způsob použití:

Užívat můžeme ve formě tinktury. Nebo celé šípky povaříme několik minut ve vodě, v poměru od 1:4 do 1:6 a ponecháme několik hodin vyluhovat. První výluh by byl slabý, proto vřelým slabým šípkovým čajem spaříme vřes, lipový květ či mateřídoušku. Výbornou kvalitu má druhý a třetí odvar, čtvrtý můžeme opět posílit či nastavit některou z uvedených bylinek. Drcené šípky vaříme asi 10 minut a vyluhujeme do vychladnutí na pitnou teplotu. V tomto případě filtrujeme přes husté pláténko, abychom zabránili průniku nepříjemných chloupků do nápoje.

Zajímavosti:

recept na šípkový likér: litr rozmačkaných šípků přelijeme litrem alkoholu a necháme 14 dní stát v teple. Pak přefiltrujeme a doplníme cukerným sirupem z 500 g cukru a 1,5 litru vody. Pijeme 1 skleničku denně.

„Informace v tomto odstavci převzaty z publikací: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin I. – VII díl.“