Botanický popis a pěstování:

Tykev, turek, čili dýně, je jednoletá, obyčejně poléhavá bylina se silnou, dužnatou, hranatou a hrubě štětinatou lodyhou a s velkými, dlouze řapíkatými, srdčitě vejčitými, mělce pětilaločnými, chlupatými listy. Květy jsou poměrně velké, mají zlatožlutou korunu o průměru kolem 10 cm. Kvete od června až do pozdního léta. Plodem je žlutooranžová různě veliká, kulatá či oválná, mnohosemenná bobule, vlastní dýně.Tykve patří k pěstovaným plodinám. Pěstují se v mnoha odrůdách. Tykve vyžadují humózní středně těžkou půdu s dostatečným množstvím dostupné půdní vláhy. Zajímavou myšlenkou je pěstování tykví na kompostech a hnojištích, kdy rostlinám dopřejeme dostatek prostoru k popínání, dost humusu a zároveň na rok zakryjeme nevzhledné místo zahrady. Zaléváme vydatně a přitom dbáme, abychom neovlhčovali listy.

Sběr a používané části:

Drogou je především semeno, méně často dužina plodů, která má spíše využití kulinární. Listy ani kořeny se nevyužívají, a to ani v lidovém léčitelství.

Způsob použití:

Podávání semen ani dužiny nemá žádné kontraindikace a nebyly zjištěny žádné nežádoucí účinky. Tykev se do směsí nepoužívá. Vhodná je také tykev zpracovaná do tinktury.

Zajímavosti:

Mimořádně vhodné nutriční vlastnosti vykazuje odrůda Hokkaidó. Snad vůbec nejužitečnější části tykve jsou její semena. Již dlouhou dobu je evidentně známo, vědecky prokázáno a u nás v posledních letech bohatě ověřeno, že tykvová semena jsou nejlepším prostředkem ovlivňují nejen stav prostaty, ale i celé řady dalších onemocnění. Příčinou je vysoký obsah zinku, který spolu s vitaminem A je nezbytný pro dobrou funkci prostaty, ale i pro stav zraku a pokožky a pro celkovou obranyschopnost organismu.

„Informace v tomto odstavci převzaty z publikací: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin I. – VII díl.“