Adaptogen

Termín adaptogen je pojem z alternativní medicíny, který označuje rostlinný produkt zvyšující odolnost organismu proti stresovým situacím, jako je zranění, úzkost nebo tělesná únava; zlepšují schopnost odolávat změněným podmínkám (adaptovat se na ně, přizpůsobit se jim). Termín vytvořil ruský vědec Nikolaj Lazarev v roce 1947. Lazarev vytvořil kriteria, podle kterých se posuzuje, zda rostlina patří mezi adaptogeny:

1. Musí mít jen minimální nepříznivé působení na fyziologické funkce organismu.
2. Musí zvyšovat odolnost organismu proti nepříznivým vlivům nikoliv specifickým účinkem, ale prostřednictvím široké škály fyzikálních, chemických a biochemických faktorů.
3. Musí mít celkově normalizující účinek, zlepšující všechny stavy a nezhoršující žádný z nich.

Udává se, že adaptogenní rostlinné drogy jsou jedinečné oproti jiným látkám ve své schopnosti udržovat rovnováhu hormonů a imunitního systému. Pomáhají organismu udržovat optimální homeostázu. (Homeostáza je schopnost organismu udržovat stabilní vnitřní prostředí.)^[1]

Adaptogeny, též stimulátory (biostimulátory), harmonizátory, tonika, jsou nazývané též omlazující rostliny, rostliny nesmrtelnosti či látky posilující čchi.

Mnohé adaptogenní rostliny byly známy již v tradiční čínské medicíně či indické ajurvédě. Příkladem rostlin s adaptogenním působením jsou všehoj ženšenový, ženšen americký, eleuterokok ostnitý, klanopraška čínská, parcha saflorová, rozchodnice růžová, bazalka posvátná, bazalka příjemná, embilika lékařská, gynostema pětilistá, chebule srdčitá, chřest hroznovitý, kozinec blanitý, kustovnice cizí, kustovnice čínská, lékořice lysá, lékořice uralská, pazvonek chloupkatý, pseudostelárie různolistá, rdesno mnohokvěté, vitánie snodárná aj.

Příkladem houby s adaptogenním účinkem je lesklokorka lesklá a housenice čínská.

Příkladem minerální suroviny s adaptogenním účinkem je mumio.

Existuje celá řada rostlin a dalších surovin/produktů, které aspirují na označení adaptogen, ale které nejsou dostatečně prozkoumány, takže je můžeme označovat jako potenciální, pravděpodobné adaptogeny; nebo jejichž účinky nejsou tak výrazné, abychom je zařadili do hlavní skupiny adaptogenů, takže je někteří znalci označují jako tzv. malé adaptogeny.

Při detailním pohledu na působení adaptogenů zjišťujeme různé kombinace vlivu na tělesné systémy, funkce a orgány. Nejčastěji jde o kombinaci některých z těchto vlivů:

1. mají antioxidační účinek
2. podporují biosyntézu, to znamená zejména tvorbu nejdůležitějších aminokyselin a bílkovinných sloučenin
3. podporují přenos energie a jejích zdrojů do buňky
4. posilují metabolismus, asimilaci a látkovou výměnu vůbec
5. urychlují léčebné a regenerační procesy organismu (tkání, orgánů, buněk, systémů)
6. zpomalují stárnutí organismu (tkání, orgánů, buněk, systémů); zpomalují degenerativní pochody v živočišném organismu, brání jeho opotřebení
7. zlepšují kondici nervového systému (např. jej tonizují, uklidňují, zvyšují jeho odolnost)
8. posilují nebo modulují imunitu
9. zlepšují kondici hormonálního systému (žláz s vnitřní sekrecí)
10. vyrovnávají patologické výkyvy hodnot různých tělesných funkcí a obsahu určitých látek v organismu nebo pomáhají tyto funkce nadstandardně zlepšit
11. mají preventivní protirakovinný účinek nebo brzdí rozvoj rakoviny a pomáhají ji léčit
12. zlepšují snášení chemických léků či léčebného ozařování a zmenšují výskyt nežádoucích účinků
13. mají preventivní protizánětlivý účinek nebo brzdí rozvoj zánětu a pomáhají jej léčit
14. jako biogenní stimulátory působí stimulačně na fyzickou oblast; zlepšují odolnost vůči fyzické zátěži
15. jako biogenní stimulátory působí stimulačně na duševní oblast; zlepšují odolnost vůči psychické zátěži
16. působí jako posilující a vyživující prostředek (roborans) nebo snižují nároky na výživu a pomáhají odstraňovat účinky nedostatečného příjmu živin
17. snižují fyzikální a fyzikálně biologické účinky změněného prostředí včetně extrémních podmínek (účinky chladu, horka, průvanu, vysokého či nízkého atmosférického tlaku, odstředivé síly aj.)
18. snižují chemické a biochemické účinky změněného prostředí, např. snižují účinky toxických látek, například ze zhoršeného životního prostředí
19. zlepšují potenci, libido, celkovou sexuální kondici
20. zlepšují pracovní či sportovní výkonnost
21. podle východní medicíny zlepšují celkovou energii čchi (bioenergii) organizmu, resp. kondici energetických drah a center
 

 

Převzato z Netfind.com

Předpokládané adapogenní rostliny

• Americký ženšen ( Panax quinquefolius ), kořen
• Ashwagandha ( Withania somnifera ), kořen
• Asijský ženšen ( Panax ginseng ), kořen
• Cordyceps ( Cordyceps sinensis ), houba / mycelium
• Dang Shen ( Codonopsis pilosula, C. tangshen ), kořen
• Eleuthero ( Eleutherococcus senticosus ), kůra kořenů / kmene
• Zelená chirátka ( Andrographis paniculata ), listy ^[6]
• Guduchi ( Tinospora cordifolia ), kořen / stonka
• Svatý bazalka ( Ocimum sanctum, O. gratissimum ), bylina
• Jiaogulan ( Gynostemma pentaphyllum ), bylina
• Sladkovodní ( Glycyrrhiza glabra, G. uralensis ), kořen
• Reishi ( Ganoderma ludicum ), houba / mycelium
• Rhaponticum ( Rhaponticum carthamoides ), kořen
• Rhodiola ( Rhodiola rosea ), kořen
• Schisandra ( Schisandra chinensis ), ovoce / osivo
• Sibiřský ženšen ( Eleutherococcus senticosus ), kořen,
• Shilajit ( bitumen asfaltový ), hřiště ^[4]
• Shiitake ( Lentinula edodes )