Botanický popis a pěstování:

Čertův kořen neboli "sibiřský ženšen" je asi dvoumetrový keřík s hustě trnitými větvemi a složenými, pětičetnými, dlouze řapíkatými listy. Drobné květy vytváří kulovitá květenství s fialovými (prášníkové) a žlutými (pestíkové) květními plátky. Plodem je kulovitá peckovička o průměru kolem 8 mm, obsahující 2 až 7 pecek. Kvete na přelomu června a července a plody dozrávají na přelomu srpna a září.Čertův kořen nemá příliš vyhraněné nároky na půdu, je náročnější na vodu a světlo. V našich klimatických podmínkách snáší zimní teploty bez problémů, rašící rostliny však mohou poškodit pozdní jarní mrazíky. Lze jej velmi dobře množit vegetativně. Jednou z možností jsou řízky, a to dřevité, které řežeme na samém počátku vegetace, nebo bylinné získávané koncem června. Lze také využít kořenových odkopků. Domovem Čertova kořene je Dálný východ, hlavně Přímořský a Chabarovský kraj a Amurská oblast Ruska, dále Korea, Japonsko a Čína. V našich klimatických podmínkách je možno jej pěstovat, nikdy však nezplaňuje.

Sběr a používané části:

Drogou je především kořen, ale v oblastech původního výskytu se využívají i jiné části rostliny. Kořeny se sklízejí nejdříve třetím rokem, a to v druhé polovině září nebo říjnu, kdy mají nejvyšší množství obsahových látek. Sklízíme šetrně a maximálně jednu třetinu kořenů, aby bylo zajištěno přežití rostliny. Kořeny se po promytí v tekoucí vodě rozřežou na kousky o délce 10 – 12 cm a suší se v temnu v sušárnách při teplotě do 70 °C.

Způsob použití:

Droga je použitelná zevně i vnitřně, protože je to vlastně univerzální léčivo, dokonale nahrazující známý, ale hůře dostupný žen šen. Mast se používá při ekzémech, psoriáze a dalších poškození kůže. Na tyto problémy je možné připravit 20% mast z mletého sušeného kořene nebo z 20 ml tinktury, které se rozmíchají ve 100 g tuku nebo masťového základu.Nejznámější lékovou formou je tinktura. Jinou formou je odvar získaný pětiminutovým varem jedné lžíce sušených kořenů v půl litru vody. Doporučuje se 15 - 30 ml tohoto odvaru 3 krát denně před jídlem.Osvědčily se kombinace tekutého extraktu s včelí mateří kašičkou. S mateří kašičkou užíváme tento prostředek tak, že extrakt podáváme podle dávkování a mateří kašičku (nativní čili přirozenou) jednou denně nalačno, pod jazyk, v dávce 0,1 do 0,5 g. Upravenou mateří kašičku (tablety nebo dražé) podáváme 2 až 3 krát denně v množství asi 17 mg. Taková kombinace výrazně posiluje účinky obou léčiv.Známými kontraindikacemi jsou horečnaté stavy, enormně vysoký krevní tlak a stav po infarktu myokardu do tří měsíců po jeho odeznění. K nežádoucím účinkům patří stav předrážděnosti, ale jen velmi zřídka a mohou se vyskytnout i poruchy spánku. Pokud se pociťují stavy únavy, měl by se lék podávat nakapaný na kostce cukru.

Zajímavosti:

Na olympijských hrách v roce 1980 byl Čertův kořen využíván ruskými atlety jako zdroj chininu.V Rusku se vyrábí tonizující nealkoholický nápoj "Eleuterokok", což je mandarinková limonáda doplněná výtažkem z Čertova kořene a lékořice.

„Informace v tomto odstavci převzaty z publikací: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin I. – VII díl.“